Takže pro zvednutí nálady tu máte něco ke čtení
BALADA O GNÓMOVIŽil byl jeden malý gnóm,
co v životě neviděl strom,
bydlel v Ironforge v plechovce od piva,
a v občance měl jméno Shpongia.
Chudý byl jak kostelní myš,
v té plechovce však měl svou skrýš.
Kúrka chleba, papuče a prachu kupička,
děravé boty, húlka a od toaleťáku rulička
tři staré svitky a plátek oceli
to byl jeho majetku seznam celý.
Chodíval denně na nádraží,
a koukal jak tam krysy smaží,
lovíval brouky ve ventilaci,
a považoval to za legraci.
Na hlavě číro jak trs trávy,
na nožkách goblinské sandály,
v očích mu tančily plamínky,
hrozně rád sbíral kamínky.
I zdával se mu v nocích divný sen,
že vládne zemi, kde stromy jsou jen,
nikdy však neviděl živý strom,
znal jen ten z obrázku co ukázal mu děda Grom.
V jeho představách stromy malé byly,
a vůbec k ničemu se nehodily.
Neměl chudák ani ponětí,
co s nimi dělat, šplhat po větvi?
Jednou takhle tahal odpadky,
a přitom spadl člověku do ošatky,
praštil se do hlavy o konvičky,
a všude pak viděl jen hvězdičky.
Když se chudák na druhý den vzbudil,
sněhový prášek na nosíku ho studil.
Člověk už byl na cestě domů,
do kraje řek, jezer a stromů.
A tak se malý, špinavý gnóm,
konečně dočkal, uviděl strom.
Chudák se vyděsil převelice,
a schoval se rychle do čepice.
Netušil totiž, že stromy tak obrovské jsou,
že svou korunou zastíní i klenbu nebeskou,
málem ho z toho trefil šlak,
u opasku odprýskl se mu modrý lak.
Od těch dob pobíhá po lese,
potkat ho šílence střezte se,
pomátl se chudák na rozumu,
a nespraví to ani kapka rumu.
Made by Nara...
